Sokol - nejstarší česká tělocvičná organizace, vznikl v roce 1862. Jeho zakladateli byli Miroslav Tyrš a Jindřich Fugner. Vznikl v době politického uvolnění v Rakousku, jehož součástí české země tehdy byly. Toto uvolnění umožnilo nový rozmach českého národního hnutí.
Úkolem Sokola byla tělesná, branná a mravní výchova v českém vlasteneckém duchu. Doprovázela ji činnost kulturní, společenská a vzdělávací. Sokol v době Rakouska, pak Rakousko-Uherska, vychoval několik generací uvědomělých příslušníků českého národa. V době 1. světové války (1914 -1918) tvořili sokolové jádro československých legií bojujících za vytvoření našeho novodobého státu. V době 1. československé republiky (1918 -1938) patřil Sokol k předním oporám státu. V době 2. světové války (1939 - 1945) se sokolové významně podíleli na domácím a zahraničním protiněmeckém odboji a přinesli nemalé oběti. V období 1945 - 1948 byli sokolové rozhodnými zastánci udržení demokracie a státní suverenity. Sokol měl tehdy l milion členů - mládeže a dospělých.
V lednu 1990 došlo k obnovení Sokola, když na čtyři desetiletí ho komunistický režim zbavil samostatné existence, sokoloven, hřišť i jiného majetku a tělovýchovu a sport mohl organizovat jedině Československý svaz tělesné výchovy a sportu (ČSTVS). Od svého obnovení v roce 1990 se Sokol snaží navázat na své více než stoleté tradice s tím, že do svého cvičebního a sportovního programu začleňuje moderní prvky. Obnovil také tradici konání celostátních přehlídek své činnosti -všesokolské slety v Praze každých šest let - poslední XIV. všesokolský slet se uskutečnil v roce 2006.
Sokol v Olomouci
Zvláštní olomoucké poměry v druhé polovině 19. století (správa města v rukou německého měšťanstva, velká posádka rakouské armády, silný vliv římskokatolické církve, nepočetná vrstva národně uvědomělých Čechů) nepřály hned záměru založit Sokol i v Olomouci. Teprve v roce 1869 dozrála v druhém největším moravském městě situace pro založení českého národního tělocvičného spolku. Iniciátory a realizátory jeho založení byli lidé, kteří v 60. letech 19. století už stáli v čele různých jiných národních aktivit, jako např. Jan E.Kosina, první ředitel Slovanského gymnázia. V říjnu 1869 vznikl zřizovací výbor. Dalším krokem bylo předložení stanov spolku k úřednímu schválení. Schválení neslo datum 27. prosinec 1869. Ustavující valná hromada Sokola Olomouc se uskutečnila 20. února 1870. Starostou jednoty byl zvolen František Lakomý, advokát. Zvolen byl i výbor. Ustavení zřizovacího výboru v říjnu 1869 je mnohými považováno za vznik Sokola v Olomouci, ale ustavující schůze spolku se konala až v únoru 1870.
Sokol Olomouc, jako nakonec skoro všechny sokolské jednoty u nás, prošel řadou proměn. Prvé velké nadšení bylo záhy vystřídáno krizí. K jejímu překonání přispěla podstatně návštěva Miroslava Tyrše v Olomouci na podzim roku 1879 (viz pamětní deska ve foyeru Moravského divadla). Početně a významem pak Sokol Olomouc postupně rostl a pro rozvoj českého života ve městě, ovládaného až do vzniku Československa v roce 1918 Němci, mnoho vykonal. Ale trvalo skoro šedesát let, než v červenci 1928 byla slavnostně otevřena moderní sokolovna a skončilo tak v provizorních podmínkách do té doby probíhající cvičení a sportování. Už několik let dříve však vznikl u plánované sokolovny rozsáhlý cvičební a sportovní areál, dnes z poloviny vlastněný tělovýchovnou organizací Lokomotiva Olomouc.
Svůj vrchol prožil Sokol Olomouc v období l. československé republiky a pak ještě v letech 1945 - 1948, kdy měl l 752 členů, mládeže a dospělých. Za 2. světové války obětovalo své životy v protiněmeckém domácím a zahraničním odboji 42 členů Sokola Olomouc. A 69 jich trpělo, ale přežilo ve věznicích a koncentračních táborech.
V době „sjednocené" tělesné výchovy, po uchopení moci komunistickou stranou v únoru 1948 až do listopadu 1989, Sokol Olomouc, jako všechny sokolské jednoty, neexistoval. Jeho sokolovnu a celý okolní areál dostala Lokomotiva Olomouc. V únoru 1990 na ustavující schůzi byl Sokol Olomouc obnoven. Sokolovnu a polovinu přilehlého areálu dostal na základě restitučního zákona zpět do svého vlastnictví až v roce 1994. Programem Sokola Olomouc od jeho obnovení jsou cvičení sokolské všestrannosti, některé druhy zdravotních cvičení a činnost několika sportovních oddílů.
Vedle Sokola Olomouc vznikly postupně na území města, na jeho předměstích, jednoty další, např. Sokol Bělidla, Sokol Černovír atd. Dnes je v Olomouci celkem deset sokolských jednot.